neděle 17. února 2013

Stelivo Coshida z Lidlu a no name z Globusu

V nedávné době jsme vyzkoušeli další steliva. Jde konkrétně o Coshidu z Lidlu a další z Globusu (privátní značka). Začnu tedy prvně jmenovaným kočkolitem:

Coshida Cat Litter

obrázek z URL
Toto stelivo je jedno z těch levnějších (kupodivu, že), cena se pohybuje okolo 50-70 za 10kg steliva. Vychází tedy na první pohled docela výhodně. Ovšem podruhé ho koupím opravdu jen v nouzi nejvyšší, neb je asi nejhorším stelivem, jaké jsme tu dodneška měli.

Hned po otevření a nasypání je jasné, že to nebude žádný zázrak, stelivo je příliš hutné, kamínky jsou hrozně velké a neskutečně při sypání práší.  Hrudky se při vybírání nebo drknutí o bedýnku rozpadají, takže čištění je opravdu za trest. Navíc se na dně záchodku tvoří blátíčko, jelikož vlhkost po použití toalety zvířetem se nevsakuje moc rychle - takže se pročůrané stelivo prostě rozpustí, díky čemuž taky velmi brzy zapáchá.

Tuhle hrůzu opravdu nikomu nedoporučuji, snad jen v případě, kdy je nutné kočkolit dokoupit a jiný obchod kromě Lidlu nemá otevřeno...

Globus stelivo

obrázek URL
Tenhle kočkolit je přesným opakem výše zmiňovaného, ačkoli taky patří do sorty levných. Kamínky jsou drobné a lehoučké, světle šedé barvy. Stelivo sice práší, ale ne nijak výrazně. Cena v akci bývá okolo 50kč za 7litrů, mimo akci tuším asi 80kč (snad se nepletu).

Hlavní ovšem je, že stelivo vsákne veškerou vlhkost a narozdíl od Coshidy netvoří ono páchnoucí bláto. Hrudky se nerozpadají a drží při sobě i během čištění, celkově je tento kočkolit dost vzdušně působící, bez problémů vydrží týden (možná by se to sneslo i déle, kdyby byla v domácnosti pouze jedna kočka).

Rozhodně ho koupím znovu, společně s Molly z InterSparu a Louisou z Penny Marketu ho řadím mezi zatím nejlepší podestýlky vůbec.

sobota 9. února 2013

Taky jsem to chytla

Doufám, že zdárně odoláváte chřipkové epidemii - na rozdíl ode mě. Vybrala jsem si týden dovolené s vidinou pobytu někde na horách a místo toho skončím v pyžamu s odřeným nosem, lemtající kapky proti kašli a nechutí do čehokoli jiného než je pocení se ve spánku pod dekou. Za sebe tedy alespoň doufám, že se do pondělka vzpamatuji, abych mohla v jakž takž použitelném stavu dorazit do práce...

Dnešní článek nebude asi ani o něčem spešl kočičím, nebude ani moc dlouhý. Spíš bude o drobnostech, které mi zpříjemňují marodění.

Kočky - ti dva čtyřnohové mě z postele dostanou spolehlivě, jejich základní potřeby prostě musím obstarat, že. :-) Navíc hlavně Micka bývá milejší než běžně, je to kočka empatyčnaja. Mám pro ni i jiné "názvy", ale teď je tento mluvnický patvar dosti výstižný.

Přítel - je moc příjemné mít u sebe někoho, kdo mi uvaří čaj, ustele postel, podá vše, na co si vzpomenu, a navíc obstará jídlo, léky i psychickou podporu a rozptýlení. Děkuji ti, Vašku. :-)

Noťas - když jsem v použitelnějším rozpoložení, tak nedovedu vydržet v kuse v posteli a musím aspoň na chvíli odběhnout si na některé konkrétní stránky. Má mamka by mě za to nepochválila, když jsem pobývala u rodičů, vždy láteřila, že se vůbec neléčím. S nostalgií na tu dobu vzpomínám...

Knihy - pokud mě hlava netřeští od úderů kladiv malých permoníčků v mozku (nebo nespím), tak se snažím číst. Kdy jindy mám tolik hodin času na přelouskání alespoň části literatury, kterou jsme s přítelem už téměř přehltili naši knihovnu. Měli jsme tenkrát koupit větší, no.


Míca se nechtěla fotit, ačkoli u knih
běžně ráda medituje, tak v tuto chvíli
 jsem ji  musela hned po narafičení vyfotit,
 dnes holt pózovat nechtěla :)


Mikešákovi se dnes do focení také nechtělo,
 i když jevil o něco menší snahu zdrhnout :) 
Časopisy - jsem pyšným předplatitelem časopisu Enigma, již druhým rokem. Jakákoli zmínka o ufounech, duchařině, nevysvětlitelných věcech a hlavně všemožných konspiračních teoriích je čtení přesně pro mě. Stejně tak mě nikdo neurazí Epochou nebo 21.stoletím, ale Enigma je Enigma.

Šumák - piju ho i ve stavu plného zdraví, prostě mi chutná. Sice moc nevěřím v nějaké šumákovité zázraky, ale ničemu neublíží... Čím žlutější nebo oranžovější, tím lépe. Růžovým většinou pohrdnu.

Léky a léčiva - vynechám-li klasiku (Paralen, Olynth, Stoptussin...), snažím se cpát Sinupretem kvůli mé náchylnosti na zánět dutin. Bohužel teď ho nemám a asi budu muset zítra přítele požádat o jeho dokoupení. Nedocenitelné tabletky, které z vedlejších nosních dutin vytahají veškeré svinstvo, ble. A k tomu Borozan - mast na odřený nos a rty.

Tak se vy nemocní kurýrujte a vy zdraví bacilům odolejte. A já jdu asi zase do postele. Verča

PS: Vím, že jsem měla vyfotit kočky v knihovně společně, většinou tam oba dva exempláře rády tráví čas, ale ve chvíli, kdy jsem měla v ruce foťák, je vše ostatní zajímalo více.