Zdravím zase po nějaké době:-)
Před časem (tedy delším časem) jsem psala o několika pravidlech hodných dodržování v malém bytě v Liberci. Nyní tento byt obývá další pár se dvěma čtyřnohy, ale se psy... A my dva (čtyři) se přesunuli trochu jižněji, a tak trochu (více než trochu) na vesnici... Ale pravidla se stěhovala s námi!!!
A dokonce se pomnožila...
Takže....
4. Nebudeš pít červené víno v blízkosti světlého nábytku, oblečení a koček. (Platí i pro všechny kombinace)
5. Nebudeš neopatrně zavírat/otvírat vchodové dveře.
6. Nebudeš kočky provokovat pohledem na tebe venku za oknem.
Pravidlo č. 4 platí za všech stavů ne/střízlivosti. Prostě kočky a červené víno (taktéž svařák) jsou špatná kombinace, natož se světlým prostředím... Kočka instinktivně vycítí, že TEĎ by to šlo, TEĎ budeme skákat jak šílení a zuřivě se snažit pohromu z rozlitého moku zpacifikovat a zminimalizovat trvalá postižení... a podezírám ji, že z toho má v skrytu duše strašnou srandu. Kocour toliko škodolibostí nedisponuje, omezuje se jen na pomstychtivé proch....čůrání peřin (nyní má smůlu, většinou jsou dveře do ložnice přes den zavřené.... chachá, kdo se směje naposled :-) Ale kombinace Mikeše a barvicích tekutin je taky nebezpečná, Micka je sice chytrá, šikovná a zlomyslná, Mikeš je jednodušší, přímočařejší... ale nešikovnější, fyzika není jeho kamarádka.
Pravidlo č. 5 je snad ještě důležitější, Micka by strašně chtěla se propašovat ven, několikrát se jí to i povedlo. Jak jsem už psala, nevylučuji možnost polovenkovních koček,.... ale sotva si tu zvykly, pořád by se mohly vydat na Neuvěřitelnou cestu směrem k Liberci. Navíc metr od baráku je silnice, kde jezdí spousta aut - a zatím moc nevěřím v dostatečný pud sebezáchovy těch dvou chlupatců. A ještě víc nevěřím v zachování jakés takés chladné hlavy při rozhodování, kterým směrem se rozhodnout utéct/vytratit se... bojím se, že ten směr by byl přímo pod jedoucí auto.
Pravidlo č. 6 je z tohoto miniseznamu ale to vůbec nejdůležitější. Když už se je teda zdráhám vypustit ven, tak ať je nedráždím pohledem na sebe venku.... Jak si to vůbec můžu dovolit, je tam pustit nechci, ale sama si tam chodím.... a kolikrát i docela dlouho.... Hlavně Micka mi dává najevo nesouhlas i přes sklo. Při zavřeném okně nahodí jeden ze svých "významných pohledů" a uvítá mě nesouhlasným mňouknutím - ani vítat mě nejde, nestojím jí za zvednutí se. Mikeš mě většinou jen pozoruje a říká si, jaká je to pohoda, když neopruzuju vevnitř a nikam ho nestrkám a netahám.
Mnohem více však Micka dá najevo nesouhlas, když je okno pootevřené na ventilačku (plus je v okně síť proti hmyzu). To už vůbec nedovede pochopit. Co jí to jako brání tam jít za mnou, vítr na ni zafouká, všechny vůně a pachy cítí.... ale nemůže tam. A já si tam v klidu trajdám, jakto?! To se potom kočka snaží drápky přetrhnout protihmyzí síťku a doufá, že ventilačkou se potom prostě nějak procpe. Mikeš se většinou na pár sekund přijde podívat a pak s úlevou odkráčí někam stranou, pouze si kontroluje, že narušitel (tedy já) je pořád z domu pryč.... a co ta kočka blbne, to fakt nepochopí.
No a já občas taky ne. Jak Micku, tak Mikeše, tak často i Vaška :)
Mějte se, Verča
