Taky jsem to chytla

Doufám, že zdárně odoláváte chřipkové epidemii - na rozdíl ode mě. Vybrala jsem si týden dovolené s vidinou pobytu někde na horách a místo toho skončím v pyžamu s odřeným nosem, lemtající kapky proti kašli a nechutí do čehokoli jiného než je pocení se ve spánku pod dekou. Za sebe tedy alespoň doufám, že se do pondělka vzpamatuji, abych mohla v jakž takž použitelném stavu dorazit do práce...

Dnešní článek nebude asi ani o něčem spešl kočičím, nebude ani moc dlouhý. Spíš bude o drobnostech, které mi zpříjemňují marodění.

Kočky - ti dva čtyřnohové mě z postele dostanou spolehlivě, jejich základní potřeby prostě musím obstarat, že. :-) Navíc hlavně Micka bývá milejší než běžně, je to kočka empatyčnaja. Mám pro ni i jiné "názvy", ale teď je tento mluvnický patvar dosti výstižný.

Přítel - je moc příjemné mít u sebe někoho, kdo mi uvaří čaj, ustele postel, podá vše, na co si vzpomenu, a navíc obstará jídlo, léky i psychickou podporu a rozptýlení. Děkuji ti, Vašku. :-)

Noťas - když jsem v použitelnějším rozpoložení, tak nedovedu vydržet v kuse v posteli a musím aspoň na chvíli odběhnout si na některé konkrétní stránky. Má mamka by mě za to nepochválila, když jsem pobývala u rodičů, vždy láteřila, že se vůbec neléčím. S nostalgií na tu dobu vzpomínám...

Knihy - pokud mě hlava netřeští od úderů kladiv malých permoníčků v mozku (nebo nespím), tak se snažím číst. Kdy jindy mám tolik hodin času na přelouskání alespoň části literatury, kterou jsme s přítelem už téměř přehltili naši knihovnu. Měli jsme tenkrát koupit větší, no.

Míca se nechtěla fotit, ačkoli u knih
běžně ráda medituje, tak v tuto chvíli
 jsem ji  musela hned po narafičení vyfotit,
 dnes holt pózovat nechtěla :)

Mikešákovi se dnes do focení také nechtělo,
 i když jevil o něco menší snahu zdrhnout :) 

Časopisy - jsem pyšným předplatitelem časopisu Enigma, již druhým rokem. Jakákoli zmínka o ufounech, duchařině, nevysvětlitelných věcech a hlavně všemožných konspiračních teoriích je čtení přesně pro mě. Stejně tak mě nikdo neurazí Epochou nebo 21.stoletím, ale Enigma je Enigma.

Šumák - piju ho i ve stavu plného zdraví, prostě mi chutná. Sice moc nevěřím v nějaké šumákovité zázraky, ale ničemu neublíží... Čím žlutější nebo oranžovější, tím lépe. Růžovým většinou pohrdnu.

Léky a léčiva - vynechám-li klasiku (Paralen, Olynth, Stoptussin...), snažím se cpát Sinupretem kvůli mé náchylnosti na zánět dutin. Bohužel teď ho nemám a asi budu muset zítra přítele požádat o jeho dokoupení. Nedocenitelné tabletky, které z vedlejších nosních dutin vytahají veškeré svinstvo, ble. A k tomu Borozan - mast na odřený nos a rty.

Tak se vy nemocní kurýrujte a vy zdraví bacilům odolejte. A já jdu asi zase do postele. Verča

PS: Vím, že jsem měla vyfotit kočky v knihovně společně, většinou tam oba dva exempláře rády tráví čas, ale ve chvíli, kdy jsem měla v ruce foťák, je vše ostatní zajímalo více.